

Zvyšování energetické účinnosti je neopominutelnou součástí aktivit společnosti směřující k udržitelnému rozvoji, protože je spojeno s přínosy ke snižování emisí CO2, k integrované prevenci znečištění a snižování emisí znečišťujících látek do životního prostředí, ke snižování nákladů, k posilování konkurenceschopnosti podnikatelské sféry apod.
Synergie mezi uplatněním dobrovolných nástrojů, regulačním rámcem a motivací podniků je při hledání alternativních možností uplatnění požadavků legislativy nutná. Byly proto analyzovány stávající regulační nástroje s přínosy ve zvyšování energetické účinnosti, jejich vliv na chování průmyslu, dosavadní účinek těchto nástrojů, možnost uplatnění dobrovolných nástrojů, motivační faktory a možné další pozitivní zpětné vazby.
Jedním z motivačních faktorů se v některých zemích Evropské unie stalo zavedení environmentální daně a s ní spojená možnost daně průmyslu jako za zvyšování energetické účinnosti.
Česká republika bude v rámci přejímání unijního práva implementovat Směrnici 2003/96/EC, kterou se restrukturalizuje Rámec Společenství pro zdanění energetických výrobků a elektřiny (Council Directive 2003/96/EC restructuring the Community framework for the taxation of energy products and electricity). Implementace Směrnice bude v České Republice realizována ekologickou daňovou reformou (EDR).
Směrnice obsahuje řadu různých výjimek a úlev jak ve výši sazeb, tak v jejich aplikaci. Významné fakultativní úlevy z daní jsou upravené článkem 17 Směrnice, dle kterého je možné udělit na elektřinu nebo energetické produkty pro výrobu tepla daňové úlevy v případě:
Proto jsme se při návrhu aplikačního programu zabývali konceptem ekologické daňové reformy, možnostem jejího využití jako motivace pro zvyšování energetické účinnosti průmyslu a všemi faktory, které takovou možnost podmiňují.
Více ve stručném výtahu z Aplikačního programu: