Zpráva výherce Studentské ceny ENVIROS 2004
Štýrsko, aneb důsledné využití 260 slunečních dní v roce – týdenní výhra 2. ročníku studentské ceny ENVIROS
Na základě vyhlášené soutěže Energetický projekt roku 2004, jsme díky firmě ENVIROS, s. r. o. navštívili rakouské Štýrsko. Spolková země Štýrsko, tzv. „zelené srdce Rakouska” je významným zemědělským centrem Rakouska, kdy 57 % území je zalesněno. Celková politika spolkové země je zaměřena na ochranu životního prostředí a šetrné chování k němu. Štýrsko byl jeden z prvních evropských regionů, který po světové ropné krizi v 70. letech začal s energeticky úspornými opatřeními, jejich podporou a aplikací. V posledních třech letech štýrská vláda financovala tyto aktivity částkou ve výši 20 mil. EUR. Více než 50 % projektů se nachází v jižní části Štýrska. Důsledkem tohoto je snaha o aplikaci opatření, které k přispějí ke udržení a zlepšení stavu životního prostředí.
Města Weiz a Gleisdorf, v jejichž okolí jsme se pohybovali, jsou označována jako města plné energie, o čemž svědčí neobvyklá koncentrace pilotních projektů a masivního využívaní OZE. V následujících řádcích budou představeny nejzajímavější projekty města a jeho regionu. Na těchto projektech je patrné, že lze zrealizovat projekty, které se u nás vzhledem ke způsobu státních podpor pohybují spíše ve sféře sci-fi. Desetitisícové město Weiz v rámci projektu OkoPlan Weiz 2000 usiluje o snížení emisí CO2 pomocí níže uvedených opatření, které také podporuje formou přímé dotace. Tzv. sluneční město Gleisdorf. Představuje ojedinělý projekt se zaměřením na energie. Problémem celého regionu jsou lokální zdroje tepla, kotle spalující topný olej, zemní plyn či fosilní paliva.Stimulačními opatřeními je nyní snaha snížit energetickou náročnost instalací alternativních zdrojů energie, především kotlů spalujících biomasu. V současné době je v Gleisdorf v provozu 1400 m2 solárních kolektorů a výkon instalovaných PV článků představuje 47 050 W, což je v přepočtu 0,015 W na domácnost v případě PV článků a 0,61 m2 v případě solárních kolektorů. V obou případech uvedená čísla převyšují rakouský průměr.
Ve městech Weiz a Gleisdorf je použito pouliční osvětlení, které je celé napájeno pomocí PV článků, kdy výkon každého modulu je uváděn ve výši 106 W. Město Gleisdorf svůj význam dává najevo skulpturou s názvem sluneční strom, kdy jednotlivé větve na ocelové konstrukci představují PV články vyrábějící elektrickou energii.
- Zateplování objektů;
- Instalace solárních kolektorů na ohřev teplé vody a vytápění objektů;
- Zařízení pro spalování biomasy (pouze malokapacitní zařízení – domácnosti);
- Tepelná čerpadla a fotovoltaické panely;
- Využití dešťové vody v domácnostech;
Příjemci podpory jsou v uvedených programech domácnosti a majitelé rodinných domů. Výše podpory je udělována ve výši 10 – 20 % z uznatelných investičních nákladů na pořízení daného zařízení, či opatření, maximálně však ve výši cca 400 – 1 000 EUR, opět v závislosti na daném opatření. Orientace podpory na domácnosti a majitele rodinných domů je dána skladbou bytového fondu regionu, kde převážná většina obyvatel vlastní rodinný dům. Město Weiz uvádí, že ve více než 50 % domácností je v současné teplo připravováno pomocí lokálních zdrojů, kdy palivem bývá nejčastěji topný olej, zemní plyn, nebo tuhá paliva. V tomto je nyní spatřován značný potenciál úspory energií v podobě využití zařízení na spalování biomasy a využití dalších zdrojů energie.
V rámci uvedených podpor a možností jsme navštívili několik referenčních staveb, které jsou součástí tzv. Energie Schau Strasse (http://www.energieschaustrasse.at/), jejíž součástí jsou i města Weiz a Gleisdorf. Výčet všech realizací a projektů by byl dlouhý, proto uvádíme to nejzajímavější z celé cesty. V rámci města Weiz se jedná především o W.E.I.Z. – WEIZER ENERGIE – INNOVATIONS – ZENTRUM, což je administrativní budova o ploše 1346 m2 užitné plochy kanceláří, celková užitná plocha je 2092 m2, je uváděno, že se jedná o nejvyšší dřevostavbu v Rakousku a první administrativní budova s pasivními standardy v Evropě. Budova byla postavena s cílem být pasivní reprezentativní budovou, ovšem s minimálními vícenáklady. U této realizace byl zvolen jednoduchý princip, tzn. maximální tepelná ochrana objektu, vhodné kompaktní geometrické upořádání a jednoduchý systém kontrolovaného větrání s využitím systému zemního registru pod budovou, větrání slouží k vytápění a chlazení objektu je do jisté míry závislé i na uživateli objektu. Roční potřeba tepla se pohybuje v současné době kolem 15 kWh/m2 po dvouletém provozu objektu. Konstrukce budovy je tvořena kombinací betonu a dřevěného skeletu. Budova je třípodlažní obdélníkového půdorysu s kancelářemi umístěnými po obvodě budovy a vstupním otevřeným atriem na severní straně budovy. Celá budova maximálně využívá denního světla, tím je významně eliminována nutnost umělého osvětlení. Vytápění a chlazení budovy je realizováno pomocí systému kontrolovaného větrání a systému vzduchotechniky běžným systémem přes zemní kolektor a dva deskové křížové výměníky tepla, pomocí nichž je proveden dohřev větracího vzduchu. Tepelnou stabilitu budovy pomáhají zajišťovat akumulační betonové prvky v atriu budovy – betonové schodiště, svislá betonová stěna a jádro výtahu. Uvedené prvky představují vzácnou citlivou kombinaci architektonického řešení prostoru a účelovosti.
Dle sdělení provozovatele budovy, nejsou vzhledem k provozu budovy problémy s vnitřním prostředím, pouze v letním období při extrémních teplotách v roce 2003 dosahovaly teploty 28°C. Celkové vícenáklady na tuto stavbu představovaly cca 7 – 10 % oproti standardní administrativní budově. V projektu se původně uvažovalo také o využití dešťové vody, což bylo pragmaticky zavrhnuto vzhledem k potřebě vody v objektu a nákladům na realizaci. Stavba byla podpořena z prostředků města Weiz, štýrské banky, kdy náklady na stavbu objektu představovaly EUR 3 000 000.
Dalším ojedinělým projektem je Gemini-haus. Jedná se o plusový dům, je spíše zajímavým projektem s maximálním využitím zajímavých technologií se zaměřením na maximální využití solární energie bez ambicí na masivní rozšíření. Na tomto pilotním projektu byla aplikována řešení, jejichž poznatky byly využity u další výstavby. Myšlenka je primárně podřízena stálou orientací obytné části vzhledem ke slunci. Stavba má tvar čistého válce, který se za pomoci otočného mechanismu otáčí o 270°, na objektu je osazeno celkem 100 m2 PV článků v kombinaci s fressnelovými čočkami. Vytápění objektu je zajišťováno pouze hygienicky nutnou výměnou vzduchu, vzhledem k jeho tepelně technickým parametrům. Konstrukci objektu tvoří dřevěný skelet vyplněný tepelnou izolací na přírodní bázi. Rotaci objektu zajišťují dva elektromotory o jednotlivém příkonu 150W umístěné v suterénu objektu pod terénem, který je nepohyblivý. Příprava teplé vody je zajišťována pomocí tepelného čerpadla. Objekt slouží v současné době jako ukázkový projekt a k reprezentativním účelům města. Byl postaven koncem roku 2001 a dva roky sloužil jako rodinný dům pro vybranou rodinu po dobu dvou let, kdy zároveň probíhal monitoring provozu. V současné době je objet využíván jako demonstrační projekt, kdy je možno ho navštívit a uskutečnit prohlídku s výkladem. Objekt je kompletně řízen počítačem, který zajišťuje celkový provoz budovy, její orientaci, náklon PV panelů a ostatního zařízení. Náklady na stavbu včetně vnitřního zařízení jsou ve výši cca EUR 900 000. Projekt byl realizován ve spolupráci s technickou univerzitou Gratz.
TANNO meets GEMINI je název projektu výstavby bytového nízkopodlažního bytového domu s pasivním standardem na jehož základě byla zahájena a téměř již dokončena výstavba plusových bytových domů, opět s využitím fotovoltaických panelů a vytápěním pomocí řízeného větrání s využitím zemního kolektoru. Objekty jsou opět na bázi dřevostavby v kombinaci se solárními PV články pro výrobu elektrické energie.
V centru města Weiz se nachází sídlo fy. Pichler, které je pozoruhodné originální realizací PV článků, které se za pomoci posuvného mechanismu posunují po fasádě objektu dle intenzity dopadají dle aktuální polohy slunce a maximální intenzity slunečního záření, samozřejmostí je pak instalace PV článků na střeše objektu. Pro zajímavost fy. Pichler Werke byla první, která začala komerčně vyrábět a prodávat el. energii v Rakousku-Uhersku v roce 1892.
Dalším ojedinělým projektem je výstavba bytových domů kde solární kolektory doplňuje akumulační zásobník o objemu 14 000 m3 a potřebu tepla doplňuje kotel na spalování peletek. Teplo, které není využito je použito na ohřev vody ve veřejném plaveckém bazénu. Jako obrázek z jiného světa byla instalace PV článků na oplocení plaveckého bazénu. V České republice je uvedené nepředstavitelné.
Soběstačná průmyslová-kulturní zóna ÖKOPARK HARTBERG, mimojité nazývaný park budoucnosti, soběstačné centrum. Představuje koncept uceleného celku nabízejícího výrobu, vědu výzkum, trávení volného času – výstavy, kulturu vše provázáno s aplikovaným výzkumem. Centrum nabízí firmám pronájem kancelářských ploch, či výrobních prostor. Firmy působící v rámci tohoto parku jsou následně zvýhodněny dvouletými daňovými prázdninami. Park je energeticky absolutně soběstačný. Energetické srdce představuje komplex zabudovaný ve svahu. Obsahuje kotel na spalování biomasy, následně je využito spalin v kogeneračních jednotkách, jejichž zbytkové teplo je dále využito pro absorpční výrobu chladu pro chlazení administrativních budov. Celé energetické centrum parku je zastřešeno pomocí PV článků vyrábějící el. energii.
Zpracoval: Ing. Miroslav Urban – výherce studentské ceny ENVIROS, za předložený projekt bytového nízkoenergetického a nízkonákladového domu Letohrad. (NED Letohrad – architektonické zpracování Ing. Lukáš Bureš, technické a ekonomické zpracování Ing. Miroslav Urban). Projekt byl oceněn také čestným uznáním hlavní poroty Energetického projektu roku 2004.
Další informace o Studentské ceně ENVIROS
