Projects iee, Opatření u vybraných objektů - Enviros

Opatření u vybraných objektů

• Zateplení obvodových plášťů budov
• Výměna otvorových výplní
• Zateplení stropu, střešního pláště
• Větrání a klimatizace
• Vytápění a příprava teplé vody
• Osvětlení
• Energetický management v budovách a průmyslu

Zateplení obvodových plášťů budov

Izolace obvodového pláště při jeho výstavbě by měla být o 20–25 % lepší, než uvádí standardní stavební předpisy, z důvodu snížení tepelných ztrát.

Obvodové vrstvené konstrukce je možné navrhovat v několika principiálně odlišných řešeních – nejčastěji jako souvrství s tepelně izolační vrstvou při vnějším povrchu, jako souvrství s tepelně izolační vrstvou chráněnou z vnější strany další vrstvou (vrstvami) ve formě tzv. sendvičové konstrukce, jako souvrství s větranou vzduchovou vrstvou napojenou na venkovní prostředí mezi tepelně izolační vrstvou a vnější ochrannou vrstvou.

Nejobvyklejší a zpravidla nejvhodnější poloha tepelně izolační vrstvy je vně nosné (tepelně akumulační) vrstvy směrem ke chladné straně konstrukce v zimním období.

Některé budovy mají vysoké vnitřní tepelné zisky a to v části provozní doby nebo po celou dobu užívání. Je zapotřebí zvážit celkovou spotřebu energie a zajistit patřičnou tepelnou izolaci pro minimalizaci celkové roční spotřeby energie. Obvodový plášť by měl být dobře utěsněn a otestován tlakovou zkouškou. Toto má dvě hlavní výhody: snížení tepelných ztrát větráním a lepší kontrolu pohybu vzduchu v budově.

Výměna otvorových výplní

Otvorové výplně jsou hlavním zdrojem tepelných ztrát a proto by měly být navrženy s nejvyšším stupněm energetické účinnosti.

Koncepčně správné řešení oken, dveří a prosklených ploch a jejich tepelné vazby na obvodové konstrukce patří k rozhodujícím prvkům tepelně technické kvality budovy. Při návrhu jejich velikosti, druhu, otevírání, umístění, těsnění atd. je třeba brát v úvahu řadu někdy protichůdných požadavků – velikost tepelné ztráty určené hodnotou součinitele prostupu tepla, velikost solárních zisků určených mj. celkovou energetickou propustností, požadavky na denní osvětlení místností a oslunění, požadavky estetické, požadavky výměny vzduchu, požární bezpečnosti atd.

Doporučuje se volit velikost a kvalitu prosklených ploch v závislostí na orientaci ke světovým stranám a dalším skutečnostem souvisejícím s účinným pasivním využíváním solárních zisků, při současném uvážení možného nepříznivého ovlivnění pohody vnitřního prostředí nadměrným přehříváním místností v přechodném a letním období.

Zateplení stropu, střešního pláště

Při návrhu a také u rekonstrukci by se mnělo považovat za důležité i složení střechy. Střešní souvrství je vhodné převzít z ověřených (certifikovaných) systémových nebo typových řešení, použitelných pro danou aplikaci.

Šikmé střechy nad vytápěnými prostory musí být tepelně izolovány tak, aby hlavní izolační vrstva co nejlépe navazovala na tepelnou izolaci obvodových stěn. Tepelné izolace střechy mohou být situovány mezi krokvemi, nad krokvemi, pod krokvemi, nebo v kombinaci těchto umístění. Krokve (dřevěné i kovové) a obdobné prostupující prvky zpravidla výrazně zhoršují výsledný tepelně izolační účinek kon¬strukce.

Konstrukční řešení ploché střechy musí zajistit co nejlepší návaznost její tepelné izolace na tepelnou izolaci obvodové stěny, souběžně se zajištěním samostatného dilatování atiky.

Na střeše mohou být umístěny fotovoltaické nebo solární panely a vyrábět tak energii, nebo to mohou být „zelené“ střechy s porostem. Ty pak shromažďují vlhkost, která zvyšuje izolační vlastnosti a dochází tak ke snížení nákladů na energii.

Větrání a klimatizace

Větrání a přívod čerstvého venkovního vzduchu jsou základními předpoklady zdravého bydlení. Proto je nutné, aby koncept výměny vzduchu v obytném prostoru byl správně navržen, ale současně je také důležité, aby byl využíván a dodržován.

Větrací systémy budov se obecně dělí na přirozené, nucené a kombinované. Při návrhu typu větráni by se mělo pohlížet na úspory energie budovy jako celku. Pokud je to možné, měly by být budovy navrhovány bez potřeby klimatizace, nebo pouze s minimálním požadavkem. Toto může být zajištěno vhodným řízením solárních zisků, přirozeným větráním (s minimální mechanickou asistencí) a s využitím tepelné akumulace budovy. Někdy naopak používání mechanického větrání může nabídnout výhody efektivnějšího užití energie, jako je využití odpadního tepla přes systémy zpětného získávání tepla (ZZT). Nucené větrání zaručuje výměnu vzduchu i při nepříznivých tlakových podmínkách, možnost regulace výkonu na základě momentálních požadavků, možnost úpravy vzduchu a také možnost rekuperace tepla. U systémů kombinovaného větrání se využívá ve většině případů nucený odtah vzduchu a přirozený přívod vzduchu okny a dveřmi. Tento systém může být s výhodou využíván jak v nových bytových stavbách, tak při zlepšení hygienických podmínek při rekonstrukcích starší bytové zástavby.

Vytápění a příprava teplé vody

Prvním kritickým krokem při návrhu a rekonstrukci systému vytápění a přípravy teplé vody je snížení celkové spotřeby energie.

U vytápění lze úspor dosahovat vysokou úrovní tepelné izolace, dobře izolovaným pláštěm budovy, správnou orientací budovy a využitím pasivních solárních zisků. U spotřeby teplé vody lze snížení dosáhnout instalací nízkoenergetických zařízení jako jsou myčka nádobí, přednostní využití sprchy před vanou, apod. Kotle s vysokou účinností včetně kondenzačních by měly být navrhovány v každém případě.

Osvětlení

Denní světlo poskytuje uživatelům budov cenné spojení s venkovním prostředím a proto, kde je to možné, měla by budovu využívat maximum slunečního světla. Hlavním důvodem využívání slunečního světla je snížení energetické spotřeby. Ačkoli denního světla by mělo být využíváno všude, kde je to jen možné, všechny budovy mohou vyžadovat potřebu umělého osvětlení. Jak v noci, tak během dne tam, kde je dosahována malá intenzita osvětlení. Správný výběr druhu osvětlení a zajištění efektivního užívání může poskytovat vysoké energetické úspory a s tím spojené náklady na energii.

Podle nové metodiky hodnocení energetické náročnosti budov je umělé osvětlení jednou zhodnocených částí.

U kancelářských objektů, hotelů, škol, areálů nemocnic či průmyslových hal může spotřeba energie na osvětlení činit vyšší procento nežli je tomu například v bytových budovách. Proto je při udržitelném návrhu budov vhodné zajistit maximální využití složky přírodního denního osvětlení.

Energetický management v budovách a průmyslu

Pravidelné zapisování údajů spotřeb energií do provozního deníku je základem monitoringu spotřeby energie v objektu, avšak samo o sobě ještě není tím opatřením, které přinese úsporu energie. Vedení provozních deníků pro pravidelné zaznamenávání stavu měřidel.

Mezi beznákladová opatření vedoucí k úsporám energie patří zdokonalení činnosti dozoru, a to v závislosti na vývoji počasí a předpovědi počasí a současně s ohledem na tepelnou pohodu v objektech, kontrola zda se nesvítí zbytečně; zavírání všech dveří vytápěných místností sousedící s místnostmi nevytápěnými; zamezení nadměrnému větrání otevřenými okny; poučením o správném přístupu k hospodaření s energiemi; komunikace nadřízených pracovníků se zaměstnanci zajišťující provoz energetických zařízení, výměna zkušeností; zvýšení odpovědnosti zaměstnanců v oblasti efektivního užití energie; motivace k úsporám energie; pravidelné kontroly a údržba; provedení kontroly otopných těles z hlediska překážek přenosu tepla.