IPPC a energetická účinnost v ČR, co s tím? - Enviros

1   IPPC a energetická účinnost obecně

V blízké budoucnosti bude po příslušných (průmyslových) odvětvích požadováno plnění požadavků IPPC, tj. splnění určitých standardů, čímž se prokáže shoda s požadavky IPPC.   Standardy (specifické standardy) budou odpovídat “vlastnostem” odvětví, nepochybně však budou existovat standardy průřezové/horizontální, týkající se všech odvětví. K nim zcela jistě patří ty standardy, které se váží na požadavky účinného využívání energie (článek 3 směrnice o IPPC).

Horizontální charakter požadavků na energetickou účinnost je dán šiří aspektů vážících se k   ‘energii’, jelikož spotřeba, distribuce a výroba energie se týká každého odvětví, podniku a jednotlivce. Tento obecný aspekt nalézá své vyjádření i pro zařízení podléhající IPPC: s ohledem na definici zařízení dle směrnice o IPPC (stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více činností uvedených v příloze I směrnice, a jakékoliv další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s činnostmi probíhajícími v daném místě a mohly by ovlivnit emise a znečištění) je nutné zabývat se nejen energetickou účinností týkající se přímo ‘výrobní činnosti’, ale energetickou účinností v podniku/provozu jako celku.

To znamená dbát na obecně účinné využívání energie při její spotřebě, na hospodárnou a efektivní výrobu a rozvod energie, čímž se přispěje i k požadované minimalizaci materiálových vstupů a minimalizaci tvorby emisí vznikajících při výrobě energie.

---

2   IPPC a energetická účinnost ve Velké Británii

2.1 Úvod

Hlavním zdrojem energie britského průmyslu jsou fosilní paliva. Přeměna těchto paliv na teplo a elektrickou energii má za následek vznik celé řady znečišťujících látek, které mohou mít vážné dopady na kvalitu životního prostředí. Užití fosilních paliv pro výrobu energie ústí zejména ve vznik velkého množství emisí CO₂ – skleníkového plynu, který hlavní měrou přispívá ke změně klimatu. Emise CO₂ jsou proto obecně používány jako primární indikátor při vyhodnocování dopadů užití energie na stav životního prostředí.

Dopady emisí CO₂ na životní prostředí jsou globální a nepřímé, neexistuje tedy žádná universálně přijatá metodika vyhodnocování dopadů ve formě hodnot emisní koncentrace. Určení BAT (best available techniques – nejlepších dostupných technik) pro energetickou účinnost nastavením standardů založených na hodnotách emisních limitů není tudíž možné. Britský přístup spočívá v nahrazení hodnot emisních limitů takovými odpovídajícími technickými opatřeními, která vyplynou z hodnocení vhodného poměru mezi náklady na techniky zvyšování energetické účinnosti a jejich environmentálními přínosy. Ty techniky, které se splatí za dobu své životnosti, jsou obecně považovány za BAT.

Cílem opatření týkajících se energetické účinnosti v rámci IPPC je snížit znečištění zapříčiněné spotřebou energie v průmyslových procesech, a tak snížit s tím spojené dopady na životní prostředí. Britským cílem je snížení emisí CO₂ k roku 2010 ve srovnání s rokem 1990 o 20% (!).

Základem pro jeho dosažení jsou ekonomické nástroje připravené britskou vládou:

• daň (climate change levy)
• dohody ke změně klimatu (climate change agreements)
• dohody o vnitřním obchodování s uhlíkem (national carbon trading agreements)

Díky těmto nástrojům mají průmyslová odvětví nastaven flexibilní rámec pro zlepšení na místech, kde je to z jejich pohledu nejvíce nákladově efektivní. 

2.2 Požadavky na energetickou účinnost v rámci britského systému IPPC

1. Veškerá zařízení, která podléhají IPPC musí splňovat soubor definovaných základních požadavků energetické účinnosti (basic energy requirements). Tyto požadavky jsou založeny na implementaci všeobecně použitelných, nízkonákladových opatření, jejichž smyslem je odstranění hrubých nedostatků.
2. Veškerá zařízení, která podléhají IPPC musí splňovat další požadavky na dosažení energetické účinnosti:
3. buď účastí v  dohodách s vládou (Climate Change Agreement nebo Trading Agreement)
4. nebo naplněním specifických požadavků pro daný provoz (further permit-specific requirements).
5. Následující tabulka uvádí přehled požadavků energetické účinnosti na zařízení podléhající IPPC:

 

---

3   IPPC a energetická účinnost v ČR

Uplatnění požadavku na účinné využívání energie je v případě ČR obzvláště důležité, protože její hrubá spotřeba primárních energetických zdrojů je v porovnání se státy EU vyšší a vzhledem ke struktuře primárních energetických zdrojů má za následek i vysokou tvorbu emisí skleníkových plynů na obyvatele. Snížení nákladů na energii se stane jedním z nezbytných předpokladů udržení konkurenceschopnosti českého průmyslu.

3.1 IPPC a energetický audit

V souvislosti s přípravou na zavedení směrnice o IPPC v České republice se budou hledat způsoby, jak stanovit požadavky na energetickou účinnost v rámci IPPC. Důležitým mezníkem je Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, který zavádí řadu opatření pro zvýšení energetické účinnosti. Analýza vazeb tohoto zákona a požadavků IPPC by jistě stála za samostatnou studii, s ohledem na omezení dané rozsahem tohoto článku se dále věnujeme pouze jednomu aspektu zákona o hospodaření energií – povinnosti zpracování energetického auditu při celkové roční spotřebě energie vyšší, než je vyhláškou stanovená hodnota.

Hlavním výstupem energetického auditu jsou informace o způsobech a účinnosti využívání energie a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Energetický audit se tak stane velmi užitečným dokumentem pro celý proces IPPC:

při přípravě žádosti o integrované povolení je nutné provést velkou řadu činností, které jsou běžnou součástí zpracování energetického auditu;

na základě výsledků auditu je možné ihned odstranit hrubé nedostatky (viz tzv. základní požadavky dle praxe ve Velké Británii).

Je však zřejmé, že ani realizace vybraných opatření nemusí být pro splnění požadavků IPPC dostatečná, protože hlavním úkolem zařízení podléhajících IPPC je prokázat schopnost neustálého zlepšování.

Uvedené skutečnosti názorně ukazují, že problematiku energetické účinnosti a IPPC by bylo vhodné řešit v širokém kontextu podmínek ČR. Budou-li energetické audity “stát osamoceny”, tj. nebudou-li součástí jasně definovaného celostátního schématu “IPPC – energetická účinnost”, nebudeme schopni zúročit velké množství práce, která se za nimi skrývá.

3.2 IPPC a energetický management podniků

Vazba energetického managementu k integrované prevenci a omezování znečištění je v obecné rovině jednoduchá. Energetický management jako takový naplňuje požadavky IPPC, jelikož je nástrojem zvyšování energetické účinnosti a snižování negativních vlivů na životní prostředí. Je jen nutné mít na paměti, že žádný z jednotlivých nástrojů nesmí být nadřazován jinému, bez jejich vzájemného porovnání (požadavek na ochranu životního prostředí jako celku).

Energetický management představuje v podstatě nikdy nekončící posloupnost činností vedoucích k neustálému zlepšování: monitoring – analýza – návrh nápravných opatření – realizace nápravných opatření, atd. Prokázání existence životaschopného systému energetického managementu respektive technik řízení může být jedním z požadavků regulátora.

Energetický management je kvalitativně nadřazen energetickému auditu, nelze jej však považovat za jediný a dostatečný požadavek prokazování energetické účinnosti. Bezesporu je klíčovým prvkem, ale platí pro něj stejné závěry, jako pro energetický audit. Je nutné koordinovat všechny požadavky v rámci celostátního schématu “IPPC – energetická účinnost”.

---

4   Závěr

Co s IPPC a energetickou účinností v České republice? IPPC se může stát vhodným nástrojem pro zvyšování energetické účinnosti. Stručný popis praxe z Velké Británie není návodem k bezhlavému kopírování, ale výzvou. Výzvou k nelehké a dlouhotrvající práci, výzvou k přemýšlení, výzvou ke změně dosavadních postojů, výzvou pro průmysl iniciovat vytváření systémových a flexibilních mechanismů pro plnění požadavků IPPC i požadavků na energetickou účinnost.