Energetická náročnost budov (ENB) - Enviros

Energetická náročnost budov (ENB)

• Princip výpočtu ENB
• Průkaz energetické náročnosti budovy (průkaz ENB)
• Kdy se musí zpracovat průkaz ENB
• Kdy se nemusí zpracovat průkaz ENB

Budovy byly doposud hodnoceny podle legislativních požadavků pouze metodou zohledňující měrnou potřebu tepla na vytápění objektu, kdy jedinými faktory, které ovlivňovaly výsledné hodnocení byly tepelně technické vlastnosti budovy. Energetickou náročnost budovy z pohledu celkové dodané energie, tzn. energie spotřebované, ovlivňují všechny systémy podílející se na spotřebě a výrobě energie.

Základním hodnotícím ukazatelem hodnocení ENB je podle požadavků Směrnice 2002/91/EC EPBD celková roční dodaná energie, která je chápána jako množství energie dodané do budovy, vč. energie vyrobené v budově obnovitelnými zdroji energie a spotřebované v budově. Celková dodaná energie představuje spotřebu energie pro:

• vytápění – energetická náročnost výroby, distribuce a regulace energie na vytápění, tepelně-izolační vlastnosti obálky budovy;
• mechanické větrání se zvlhčováním – energetická náročnost a regulace nuceného přívodu, odtahu, příp. zvlhčování vzduchu v budově;
• chlazení – energetická náročnost přípravy chladu, distribuce a regulace chladu v budově;
• příprava teplé vody – efektivnost systému ohřevu, distribuce a regulace výtoku teplé vody;
• osvětlení – energetická náročnost a regulace systému osvětlení v budově.

Princip výpočtu ENB

Princip výpočtu respektuje základní schéma toku energie, kdy dodaná energie je transformována ve zdroji energetického systému, výstup energie ze zdroje je dodáván do distribučního systému budovy a distribuční systém předává energii do jednotlivých systémů sdílení energie v různých zónách budovy.

Hodnocení budov v ČR je prováděno podle vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov?, pomocí tzv. bilančního hodnocení, což je výpočet energií po jednotlivých časových úsecích ročního provozu (měsíc, den, hodina). Energetická náročnost budovy se stanoví výpočtovou metodou z návrhových veličin – vhodné pro účely vstupního hodnocení (nové budovy i poprvé hodnocené stávající budovy).

Průkaz energetické náročnosti budovy (průkaz ENB)

Průkaz energetické náročnosti budovy se dá přirovnat k již známým a zavedeným energetickým štítkům bílé domácí techniky (pračky, ledničky, žárovky, myčky atd.) s vyznačením třídy energetické náročnosti od A do G viz. obrázek.

Stávající stav právních norem a technických norem platných dosud v ČR připouštěl dva dokumenty, které mohou být zaměňovány s průkazem ENB a které především postihují pouze okrajově podstatu bilančního hodnocení ENB. Jedná se o „Energetický štítek obálky budovy”, „Energetický průkaz budovy”. Energetický průkaz budovy podle § 9 vyhlášky č. 291/2001 Sb., byl vždy součástí dokumentace pro stavební povolení. Energetický průkaz budovy v podobě formuláře popisně hodnotil budovu, její stav z pohledu potřeby tepla na vytápění, zahrnující také číselné vyjádření měrné roční potřeby tepla na vytápění. Touto hodnotou je pak budova porovnána se stanovenými limitními hodnotami, které vyjadřují minimální stav. Budova je posuzována za referenčních jednotných podmínek.

V současné době existují dva dokumenty, z nichž „energetický průkaz budovy” je plně nahrazen „průkazem energetické náročnosti budovy”, který hodnotí budovu z hlediska všech energií, které do budovy vstupují. Součástí hodnocení jsou energie na vytápění, chlazení, ohřev teplé vody, větrání a osvětlení. Průkaz ENB se skládá za dvou částí:

• grafické znázornění průkazu ENB – grafické znázornění třídy ENB, která zařazuje budovu do třídy ENB pomocí barevně odlišené stupnice;
• protokol průkazu ENB – protokol, který popisuje formou vyplněného formuláře budovu jak po stránce stavební a jejích tepelně technických parametrů, tak po stránce jednotlivých energetických systémů, včetně tříd energetické náročnosti pro jednotlivé energetické systémy, pokud jsou v budově osazeny.

Kdy se musí zpracovat průkaz ENB

Průkaz energetické náročnosti budovy je podle zákona o hospodaření energií (Zákon č. 406/2000 Sb.) od 1. 1. 2009 povinnou součástí dokumentace při výstavbě nových budov, dále při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m², které ovlivňují jejich energetickou náročnost, a které se provádějí na více než 25 % obvodového pláště a také při prodeji nebo nájmu těchto budov nebo jejich částí pokud je zpracován z předchozích dvou důvodů.

Pro nové budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m² musí být součástí průkazu technické, ekologické a ekonomické posouzení proveditelnosti alternativních systémů: decentralizované systémy dodávky energie z OZE, kombinovaná výroba tepla a elektřiny, dálkové nebo blokové ústřední vytápění nebo chlazení, tepelná čerpadla.

Povinnost zpracovat a na veřejně přístupném místě vystavit průkaz energetické náročnosti budovy budou mít také provozovatelé budov nad 1000 m² podlahové plochy využívaných pro školství, zdravotnictví, kulturu, obchod, sport, ubytovací a stravovací služby a také budovy veřejné správy a zákaznických středisek.

Průkaz ENB je i dobrou vizitkou pro firmy a jiné vlastníky budov poukazující na postoj k ekologii a úspoře energií.

Průkaz energetické náročnosti budovy přitom nesmí být starší 10 let.

Kdy se nemusí zpracovat průkaz ENB

Průkaz energetické náročnosti budovy se podle zákona o hospodaření energií (Zákon 406/2000 Sb.) nemusí zpracovat při změně dokončené budovy v případě, že vlastník budovy prokáže energetickým auditem, že to není technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely. Také u budov dočasných s plánovanou dobou užívání do 2 let, budov experimentálních, budov s občasným používáním, zejména pro náboženské činnosti, obytných budov, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce a samostatně stojících budov o celkové podlahové ploše menší než 50 m².